Jezdectví - bezudidlové uždění

Tak jsem si řekla, že když jsem u těch uzdeček, napíšu něco i o bezudidlovém ježdění. Poslední dobou je toto velice populární styl. Nenásilný a přirozený výcvik koně, zakládající se na správném přiježdění koně, chození tzv. "na myšlenku", a tak dále.
Nejsem úplným zastáncem tohoto ježdění, pro mě musí být jezdectví precizní, kůň chodit jak hodinky na přilnutí a podobně. Proto se budu snažit být co nejvíce objektivní.
Nemám s tímto ježděním téměř žádné zkušenosti, proto jsem se rozhodla pro výtah ze stránek http://www.equichannel.cz/zakladni-typy-bezudidloveho-uzdeni - je tam vše co z této stránky, akorát v širším rozsahu.

Bezudidlové uždění

Bezudidlová uzdečka, provazová ohlávka (parelka) , sidepull, bosal, hackamore, LG bridle, nebo klasický nákrčník. Všechno tohle se v dnešní době k tomuto ježdění používá. 

Bezudidlová uzdečka - klasická 

Nejpoužívanější uzdečka bez udidla. Měla by poskytovat maximální bezpečí jezdci a zároveň pohodlí koni. Otěž vede kroužkem nánosníku křížem pod žuchvou nahoru do nátylníku. Při zatažení jedné otěže kůň cítí tlak na stejnostranné straně nosu a opačné straně týlu. Mimoto kříž působí i zespodu křížem na spodní čelist. Využívá se především na vyjížďky, kůň na ní nemůže být neustále přilnutý.

Sidepull

je-li z měkké kůže, jedná se o velmi jemné bezudidlové uzdění. Otěže jsou ze stran zapnuté do nánosníku, takže působení je jednoznačné a uvolnění okamžité. Ovládání koně na sidepullu je asi nejpodobnější ovládání s udidlem a koně při přechodu nemívají problémy. Umožňuje i stálé přilnutí a stranové ohýbání, snadno se dá střídat s udidlem. Je to asi nejvhodnější uzdění pro přiježďování a výcvik mladého koně, protože okamžitá úleva od tlaku při správné reakci je klíčová. Do terénu je ale vhodný již spíše pro koně přiježděné a zkušené. Postrádá bezpečnost bezudidlové uzdečky, pokud se kůň rozhodne odejít rychleji, než se nám hodí, nebo se něčeho lekne. Z tohoto důvodu se někdy místo nánosníku používá docela ostrý provaz.

Bosal

pravé a klasické hackamore. Je to vlastně nánosník (v původním provedení spíše smyčka) z kulaté syrové kůže (rawhide), do něhož jsou v uzlu pod bradou koně zavázané westernové otěže (mecate). Někdy se rozlišuje mezi názvy bosal, čímž se myslí ohlávka (či nánosník), a pravé hakamore, což je bosal spolu s mecate. Aby byl bosal na hlavě stabilní, měl by být součástí uzdečky, tedy mít čelenku a tzv. fiador, což je spojka od bosalu (pod žuchvou), vedoucí k nátylníků, která zabraňuje, aby se bosal při pohybu na hlavě houpal a tím koni narážel do nosní kosti. Používá se zpravidla ve westernovém ježdění. Uzel je těžký, takže když jezdec sáhne do otěží, kůň to dobře cítí. Ostrost bosalu záleží na tloušťce a typu materiálu nánosníku (tradiční rowhide bývá opletená, jsou k vidění i bosaly z provazu). Je-li úzký a tvrdý, dokáže koni působit bolest a je poměrně efektivním „brzdicím" nástrojem. Pro běžné, „anglické" ježdění to není příliš vhodné uzdění, nemůžete působit pouze jednou otěží do strany a rozdělit pomůcky. Přesto se dá kůň poměrně dobře vést a zatáčet prostřednictvím neck reiningu. Ve westernovém výcviku se někdy používá v kombinaci s pákou.

Mechanický hackamore

nejběžnější bezudidlové uzdění, které bývalo vidět i v minulosti na parkurových koních. Zpravidla u těch, kteří měli nějaký problém s udidlem a nešli moc řídit jinak. Poznáte jej na první pohled podle dlouhých nerezových ramen, ne nepodobných pákovému uzdění. Funguje (na rozdíl od klasického hakamore, tj. bosalu) i na stejném principu. Nánosník bývá zpravidla vyztužen kovem. Vezmeme-li za otěže, zapnuté do ramen, zapůsobíme na nos koně pákovým efektem. Čím delší a svislejší ramena, tím silnější působení. Jedná se o velmi ostré udělátko, které může koni ublížit, proto by mělo být jeho použití velmi dobře zváženo. Na rozdíl od předchozích typů není vhodné pro jezdce, motivované snahou o maximální komfort koně a jemnost.

LG Bridle

málo známé uzdění, působící na podobném principu jako mechanické hakamore, ale mělo by být jemnější. Namísto ramen jsou na nánosníku kroužky, rozdělené na šestiny, do nichž jsou zapnuty otěže. Když se za otěže zatáhne, kroužek se pootočí, čímž sevře nos. Nánosník je obyčejný kožený řemínek bez kovu. Nevýhodou tohoto typu uzdění je, že při pootáčení kroužků se hýbe i lícnice, takže často koně odírá.

Provazová ohlávka

Všichni koňáci toto vlastní, opravdu velmi časté uždění. Ovšem, je (jak lze z názvu poznat) opravdu z provazu, je velmi ostrá a nevhodná některé koně. Používá se hlavně k přirozené komunikaci, kdy jde o to, že kůň bez téměř žádného působení na hlavu chodí na myšlenku. 

Většina začínajících jezdců reaguje na splašení koně prudkým trháním za otěže.  Bohužel, u této uzdečky to má důsledek krvácejících ran a možné zlomenině nosu. Navíc je „vylepšená" uzlíky, takže ji kůň cítí výrazněji a nemusí to být jen příjemně. Najde se mnoho lidí, kteří na ní jezdí a nedají na ni dopustit. Je pravda, že ve srovnání s měkkou stájovkou, je její účinek citelnější a je-li padnoucí, i přesnější. Aby pasovala je pravděpodobně to nejdůležitější. Musí na hlavě sedět co nejpřesněji a nesmí se přetáčet. Pokud tomu tak není (což bývá dost často), platí pro ni stejná rizika jako pro obyčejnou stájovku - není na hlavě stabilní, může koně odřít a pokud se při nějakém nepovedeném manévru přetočí, uzlíky mohou zranit oko. Nehodí se k ježdění na stálém přilnutí, protože provaz, z něhož je vyrobena, je poměrně úzký a jeho tlak je koni nepříjemný. „Otěže" je možné připnout buďto po stranách do nánosníku (pak působí podobně jako sidepull) nebo do uzlu pod bradou (pak je podobná spíše bosalu).

Nákrčák

I když to vypadá nejefektněji a kůň zdánlivě není ovládán ničím, není to tak úplně pravda. V místě, kde provaz leží na těle koně, prochází těsně pod kůží dýchací trubice, chráněná pouze chrupavčitými prstenci, ne kostí. Zatáhneme-li za provaz, který na ní leží, vyvolá to v koni velmi nepříjemný pocit ohrožení. Předpokládám, že je to podobné, jako když si sami zatlačíme na ohryzek. Už velmi malý tlak stačí k vyvolání nepříjemného pocitu, byť k opravdovému ohrožení je daleko. Provaz kolem krku neslouží k předávání signálů, ty musí obstarat sed jezdce (takže takto může jezdit skutečně jen vyspělý jezdec na přiježděném koni), ale může být dobrým prostředkem, jak koně upozornit, pokud se rozhodne nebrat ohledy na naši vůli.

Děkuji, přidejte vlastní zkušenost do komentáře.

Lucyy xx

http://www.equichannel.cz/zakladni-typy-bezudidloveho-uzdeni

http://www.barefoot.cz/Ostatni.htm

https://twohorsetack.com/p-108-sidepull-bitless-bridle-made-from-beta-biothane-solid-colored.aspx

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bosal_hackamore2.jpg

http://www.dochorse.com/dyon-hackamore-bridle.html

https://equineink.com/tag/lg-bridle/

http://imageshack.cz/image/lqg